Odkoupení louky

Přišlo mu, že je ta pravá chvíle to udělat. Přestal pochybovat a šel se tam rovnou podívat. Už to nechtěl odkládat. Bylo to pěšky pár minut od jeho domova. Najednou se ocitl na místě, které ho něčím přitahovalo. Jakoby by byl ....

strom, který patří právě tam. Nebylo na co čekat, ta louka musí být jeho, než to někdo zastaví, než přijde developer a skoupí to.

„Ale pane, to není jen tak. Zase tak rychle to nejde. A také není kam spěchat.“

Tu paní na úřadě znal. Snažila se poctivě dělat svou práci, aby ji někdo při čemkoliv nenačapal. Dodržovala nastavená pravidla. Chápal to, je součástí systému, ale jako jedna z mála neztratila svou lidskou tvář. Před sebou na stole měla pár fotek z domova. Asi aby se cítila dobře, aby se v tom úředním domě sama sobě neztratila. Záhy pokračovala …

„Musí se dodržet úřední postup. Žádný kvalt. Máte – li o tu louku skutečný zájem, proběhne standardní řízení. Hezky krok po kroku. Nechtějte ale po mě, aby vše bylo hotové dneska.“

„To ani nečekám.“

„Působíte tak.“

„Jen bych o tu louku nerad přišel. Slyšel jsem, že se tam snad plánuje nějaká výstavba.“

„To bylo! Pan starosta předchozí o to stál.“

„A ten nynější?“

„Ten to odpískal. Měla tam stát fabrika. “

„To jako fakt? Takový krásný kus země jen tak zplanírovat?!“

„I to se stává.“

„U nás.“

„Jsme průmyslová země.“

„A ke všemu dosti zkorumpovaná.“

„Je mizerná legislativa.“ Úřednice pokrčila rameny, jakože se s tím nedá moc dělat.

„To není jen o legislativě a dikci zákona. To je více o lidech, o tom, jaký máme k vlastní zemi vztah,“ oponoval.

„Chybí tu víra. A pokora. Mezi náma … “

Úřednice se k němu naklonila a potichu pokračovala …

„Ta továrna zde měla být závdavek někomu, kdo sem dříve dost investoval.“

„Hádám, že to ten někdo nevzdává.“

„To hádáte správně. Ale současné vedení radnice mu není nakloněné.“

„Jak dlouho to může trvat?“

„Jak to myslíte?“

„Přece víme, jak to je. Třeba si je naklonit dokáže. Tím spíše bych rád …“

„Udělám co bude v mých silách. V tento moment to je tak. Metr čtvereční rovná se koruna, symbolická cena. Nepočítejte ale s tím, že se z toho kdy stane stavební parcela.“

„Působím jako spekulant?“

„Ani ne. Spíš jako kluk, který si tam chce hrát.“

„Teď jste mě vyhmátla. Lépe bych to nepojmenoval.“

„Jsem tu pár let a nos na lidi docela mám. Proto si mě tu držej. A proto jsem k vám upřímná.“

Dostane formulář. Pero. Čas na vypsání kolonek, co je zač. Jméno, adresa, zaměstnavatel … žádného nemá. Je na volné noze. Už by to snad ani nemohl mít jinak.

„Tak a teď vše předám podatelně, nebo můžete i sám. Vaše žádost bude vyřízená ve lhůtě třiceti dnů, což není tak dlouhá doba.“

„Uspíšit by to nešlo?“

„Zkusím, co se dá dělat.“

„Jste laskavá.“

Uplynul měsíc. Ze strany úřední moci dostal zelenou. Ještě proběhl přepis na katastru a louka byla formálně jeho. Nejprve ji ohradil. Pak koupil tři roje včel, pár ovcí a stloukl tam dřevěnou chatrč na případné přenocování. Dny běžely a zdálo se, že je vše ok. Stále více se tam cítil jako doma. Udělal tam i jezírko a pár ryb dal do něho. Nechyběl ani květinový záhon, pár řádků brambor, zeleniny a všeho možného. Zasadil také pár stromů – třešeň, svěstku, jabloň, a také buk. Ty měl rád už jako kluk. Vnímal v nich něco hezkého, velkolepého a vylézt na jejich korunu mu nešlo nikdy zrovna snadno. Stávalo se z té louky něco k jeho obrazu. Trávu nechával vyrůst a sekal ji výhradně kosou. Chtěl tam mít pár lučních květů a také nedělat zbytečný rámus.

Táhnul tam takto čtvrtou sezónu. Seděl zrovna na lavici u chýše a pil vychlazené pivo ze džberu s vodou. Udělal si i studnu. Přišel k němu nějaký „kápo.“ Choval se jako dobrodruh. Za ruku si vedl pohlednou dámu, která si tam v kramflecích málem zlomila nohu.

„Copak byste rádi?,“ zeptal se a přišel až k plotu. Tušil něco, nějakou kulišárnu.

„Přišli jsme vám oznámit, že vám louka bude zabrána ve veřejném zájmu.“

„Co prosím?“

„Je rozhodnuto, že zde bude stát něco, co dá lidem práci.“

„Máte na mysli blíže nespecifikovanou továrnu?“

„Jak to víte?“

„Na tom nezáleží.“

„Do měsíce proběhné řízení, vy dostanete částku dle odhadu, cca to, zač jste to zde koupil.“

„Budu se bránit u soudu.“

Dáma se na něj usmála. Do té chvíle ji ten muž nepustil ke slovu.

„Zbytečně vyhozené peníze. S námi nemáte šanci vyhrát.“

„A moc si nezahrávejte. Mohl byste také přijít k úrazu, víte,“ dodal muž a ušklíbl se tak, že by mu nejraději jednu fláknul.

Oba se záhy vzdálili ke svému vozu. Odjeli a nechali po sobě hořkou pachuť. Díval se na to místo, kde se cítil šťastný. Co zmůže proti tomu všemu? Byl zoufalý. Už nečekal takovou zprávu. Člověk aby byl stále ve střehu, před civilizací, před těmi, co se neumí zastavit, co musí stále plundrovat a ničit a budovat něco přírodě na truc. Vzal si svých pár věcí a vše nechal za svými zády. Co také jiného mohl. Čelil bezmoci a zmaru.

… …

Od paní z úřadu mu brzy přišel soukromý omluvný dopis s tím, že v práci ve své pozici referentky končí, že nechce být toho, co se děje, součástí. Že za to jí těch pár tisíc korun měsíčně nestojí. Z těch řádků bylo cítit, jak moc ji to mrzí. Při tom by jí to mohlo být lhostejný. Ale měla srdce, měla city, měla svědomí. Nebyla jen stroj na razítkování a buzerování lidí. I se spolu pak sešli u kávy. Bylo jim spolu dobře. Lehce a snadno si povídali. Dny plynuly a za pár měsíců se k sobě i nastěhovali. No a je tu happyend, dokonce se i vzali. Koupili dům na samotě a v rámci možností žili stranou systému, kterému se vzepřeli. On dřív, ona později. Lépe než nikdy.

Autor: Jan Jurek | sobota 7.7.2018 8:38 | karma článku: 20,99 | přečteno: 611x
  • Další články autora

Jan Jurek

Pokec se spolužačkou

Rád sedává na lavičce při agua centru a sleduje lidi okolo. To místo mu dělá dobře. Není to tak vždy, ale někdy ano. A když má všeho dost, sebere se, sedne do auta a jede na to místo, kde má pár berliček, kterých se může chytnout.

3.1.2024 v 13:51 | Karma: 13,54 | Přečteno: 397x | Diskuse| Poezie a próza

Jan Jurek

Dokonalý manžel …

„Neexistuje! Nejsou takoví na skladě. Musíš se s tím, Ireno, smířit a brát to, co je. Taky už nejsi nejmladší.“ „Ale míry mám, Jitko, pořád ucházející.“ „To je dost pomíjivý a chlapi to vědí. V našem věku už také hledají jistoty.“

29.12.2023 v 12:16 | Karma: 14,33 | Přečteno: 548x | Diskuse| Poezie a próza

Jan Jurek

Nevlastní syn

„To dítě není tvoje.“ „Čí tedy?“ „Tvého kamaráda z vejšky. Zbouchnul mě jeden večer po akci. Oba jsme byli opilí, sami dva na koleji.“ „Stačí! Do detailů jít nemusíš! Po pěti letech manželství mi tohle oznámíš a tváříš se jakoby nic

27.12.2023 v 12:50 | Karma: 22,97 | Přečteno: 798x | Diskuse| Poezie a próza

Jan Jurek

Terapeutická hodinka

„Po čem teď jdete, co je vašim cílem?“ „Nevím, ztratil jsem se. Nebo to vím, ale nedaří se.“ „Proč?“ „Něco dělám asi špatně.“ „Dáváte tomu dost?“ „Možná ne ve všem.“ „Tak musíte přidat. Zaměřit se na sebe a na to svoje a být i trochu..

26.12.2023 v 10:34 | Karma: 8,72 | Přečteno: 177x | Diskuse| Poezie a próza

Jan Jurek

Výlet

Udělají si celodenní pěší špacír. Je to podzimní pošmourný den, ale oni mají chuť se vypravit někam, kde budou v přírodě a sami. Když vyjdou na první kopec, hned se obejmou. Užijí si tu blízkost a to něco, co jim dlouho scházelo.

23.12.2023 v 11:20 | Karma: 9,49 | Přečteno: 155x | Diskuse| Poezie a próza

Jan Jurek

Oblíbená trasa

Sedne si u bytovky na obrubník a jen tak se dívá kolem sebe. Za zády má kolo a chystá se na výlet. Do Českého ráje. Stačí přejet přes kopec. Potřebuje se zklidnit. Narovnat se. Mysl ho někdy stáhne a on neví, proč se to stále děje

19.12.2023 v 8:38 | Karma: 10,73 | Přečteno: 192x | Diskuse| Poezie a próza

Jan Jurek

Pokec u rybníka

V létě se tam jezdí na kole pravidelně koupat. Někdy si vezme pivo v plechu a vypije si ho. Nebo tam dorazí s čerstvě natočenou zmrzlinou nedaleko. Zpravidla potká někoho, s kým si může popovídat. Vnímá tam v dobrém slova smyslu

14.12.2023 v 11:14 | Karma: 9,32 | Přečteno: 223x | Diskuse| Poezie a próza

Jan Jurek

Zastavení se

Stojí před budovou školy, do které kdysi chodil. Střední peďák na okraji Prahy. Má zvláštní pocit. Zdá se to být jako včera. Vzpomínky ho pohlcují a on se k nim chce stále více a naléhavěji vrátit. Neví, proč to dělá. Něčím ho to

13.12.2023 v 10:55 | Karma: 8,21 | Přečteno: 211x | Diskuse| Poezie a próza

Jan Jurek

Výjezd na vrchol

Sedne si v malém sadu u vedlejší silnice. Natrhal si třešně tak akorát pro sebe. Vše působí smysluplně, nehybně. Dotýká se trávy a vidí slunce na azurové obloze. Vzpomene si, jak dříve chodil na lup s kamarády. Honil je sadař ...

29.11.2023 v 18:24 | Karma: 10,68 | Přečteno: 174x | Diskuse| Poezie a próza

Jan Jurek

Pozvání na kávu

„Tak co, rostou?“ „Když víte, kde hledat, tak ano.“ A ukázal mu s těmi slovy téměř plný koš hub. „Jste místní?“ „Mám nedaleko chatu. Jinak jsem z Prahy. Nechcete zajít na kávu?“ Je tím pozváním zaskočený. Udělal si zastávku na kole,

22.11.2023 v 9:43 | Karma: 18,23 | Přečteno: 425x | Diskuse| Poezie a próza

Jan Jurek

Zase by ses pral …

Seděl u rybníka. Byl už konec léta. Z toho mu bylo trochu smutno. Ale jinak všude kolem vládla docela příjemná atmosféra. Byl na místě, kde se natáčela scéna z jeho oblíbeného filmu Jak dostat tatínka do polepšovny. Vnímal něco,

15.9.2023 v 16:44 | Karma: 9,09 | Přečteno: 247x | Diskuse| Poezie a próza

Jan Jurek

Kouzlo okamžiku

Setkali se, popovídali si, měli si co říct, ale bylo to zvláštní. To hezké mezi nimi už dávno zmizelo pryč a oni proti sobě seděli téměř jako dva cizí lidi. Už měli své vlastní starosti, své cesty, které se kdysi rozešly. Nebyli

31.8.2023 v 7:47 | Karma: 11,00 | Přečteno: 233x | Diskuse| Poezie a próza

Jan Jurek

Velký díl úlevy

Žije s tátou sama. Není to vždy snadný. Zvlášť teď, když dospívá, by mámu potřebovala. Bylo jí čtrnáct, když o ni přišla. Předěl jejího života, který stále nezpracovala. K tomu k ní ale přichází ještě další, co před okolím ve ...

9.7.2023 v 13:28 | Karma: 14,04 | Přečteno: 366x | Diskuse| Poezie a próza

Jan Jurek

Den pro sebe …

Cítí, že ho moc potřebuje. Zase má pocit, že chodí po tenkém ledě. Někdy to tak je, jakoby se měl co držet, jakoby musel zastavit a najít zase sebe a ten svůj správný směr. Okamžik, kdy se bude cítit klidně a spokojeně. Ráno se ..

30.6.2023 v 12:31 | Karma: 9,59 | Přečteno: 218x | Diskuse| Poezie a próza

Jan Jurek

Usmíření

Vyjede na kole do kopce a je rád, že si může dát dobré vychlazené pivo. Je dusno a je horko. Začátek léta se hlásí o slovo. Přitom to ještě před chvíli zavánělo bouřkou. Nevadilo by mu to. Je v rozpoložení, kdy by mu to bylo ...

28.6.2023 v 7:56 | Karma: 9,62 | Přečteno: 222x | Diskuse| Poezie a próza

Jan Jurek

Spolu na střední …

Jsou ve třeťáku gymnázia. Lenka a Monika. Jedna krevní skupina. Padly si hned na první dobrou do oka. Bylo to jasný jako facka. S nástupem na střední se jim převrátil život vzhůru nohama. Až se jim z toho zatočila hlava. Jakoby si

25.6.2023 v 13:18 | Karma: 12,44 | Přečteno: 417x | Diskuse| Poezie a próza

Jan Jurek

Hračka amerického fotbalu

Bydlí v malé obci. Dokonce se tam i narodila. Je tam ráda, a když chce do města, má to za humny. Jednoho dne se rozhodla, že zkusí hrát americký fotbal. Hra vyloženě pro kluky. Jenže ona jako kluk vlastně vypadá. Často ji za kluka

22.6.2023 v 13:03 | Karma: 10,76 | Přečteno: 259x | Diskuse| Poezie a próza

Jan Jurek

Utajená pravda

Má dvě dospělé děti, hodného manžela, jsou zajištění s velkým domem na okraji města, se zahradou a s dvěma auty v garáži. Ne že by to pro ni byla priorita, ale není to marný benefit. Měla by být spokojená, všichni ji tak vnímají,

21.6.2023 v 6:35 | Karma: 14,08 | Přečteno: 551x | Diskuse| Poezie a próza

Jan Jurek

Tajemství

„Počkej, chceš mi tím snad naznačit, že jsi na holky?“ „Asi.“ „Ty to jako nevíš jistě?“ „Prostě se mi to tak jeví. Kluci mě tak nerajcují.“ „Ale my jsme jen kamarádky.“ „Jenže já bych ráda něco víc.“ „Tak to sorry. Já nemám takové ...

17.6.2023 v 21:40 | Karma: 17,44 | Přečteno: 1107x | Diskuse| Poezie a próza

Jan Jurek

Zastávka na cyklotrase

„Ahoj.“ „My se známe?“ „Cyklisti se tak přece zdraví.“ Podíval se na ně. Dva kluci. Vypadali docela stejně. Pak mu to došlo. „Hele, sorry, kluci. Měl jsem náročné dopoledne, a tak jsem trochu napružený.“ „Jasně.“ „Můžu si k vám sednout?

15.6.2023 v 23:07 | Karma: 14,83 | Přečteno: 512x | Diskuse| Poezie a próza
  • Počet článků 199
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 468x
Jsem původní profesí učitel. Příležitostně publikuji recenze v tištěných periodikách. Byl jsem třikrát oceněn v rámci celostátní scenáristické soutěže Filmové nadace Inogy Barrandov. Realizovaný celovečerní film dle mého scénáře Kluci z hor. Dále viz můj web www.jan-jurek.cz