Den strávený podle svého

 Seděl na lavičce a odpočíval po pár kilometrech na kole. Bylo to zkraje podzimu. Ve vzduchu byla vůně spadaného listí. Zdálo se, že ji dříve nikdy nevnímal tak intenzivně. Ocitl se v klidném koutu už zazimovaného koupaliště, kam  

tu a tam v létě zajede, aby si odpočinul ode všeho. Sedl si u nedalekého jezu. K tomu si pustil hudbu ze svého fonu. Na druhé straně břehu spatřil staršího muže, jehož znal od pohledu. Zajímavý člověk, u něhož bylo patrné, že je sám a žije podle svého. Právě si bral jednu z několika kánoí a pokládal si ji na řeku.

Hladina byla celá zlatavá od spadaného listí z okolních stromů. Do toho zářilo slunce a dávalo tomu šťávu.

Bylo ticho, nic ho nerušilo. Dokud tam nepřišly dvě dívky školou povinné na houpačku. Byly v dobrém rozmaru. Seděly a povídaly si spolu. Kupodivu se v ten moment obešly i bez mobilu. Když pak vstal a míjel je, pozdravily ho. Mile ho to překvapilo, protože už ani to nebývá samozřejmost.

Sedl na kolo a frčel dál. Nikam nepospíchal. Zdálky slyšel jet vlak. Dříve podobnou lokálkou jezdíval, ale co má auto, tak to skončilo. Mělo to své kouzlo, to skřípění a pomalá jízda volnou krajinou. Možná by si to mohl někdy jen tak zopakovat, napadlo ho.

Zaujalo ho několik koní za ohradou. Nevelký statek, kolem něhož pravidelně jezdívá. Zastavil a díval se na ně. Bylo v nich něco hravého, poklidného, důstojného. Nemá ke koním nikterak blízko, přesto ho bavilo je v ten moment pozorovat.

Auto, které zaparkovalo kousek od něj, ho ale přimělo jet zase dál. Ještě pár kilometrů po rovince, pak mírné stoupání, zastávka na kraji lesa, kde si dopřál ještě lehounký relax a v podvečer byl doma. Udělal si čaj a ohřál si zbytek od oběda. Vaří si, naučil se to. Nic jiného mu ostatně nezbývalo, ale nevadí mu to. Proč by taky mělo. Dřív tohle všechno byla samozřejmost. Dneska i ten kdo si sám vaří je pomalu retro. Něco si objednej a dovezou ti to až domů. Pizzu, kebab, kdyby tak raději něco českého. Kašle na to, každý nechť i toto má podle svého.

Zazvoní mu telefon. Přijme hovor.

„Čau brácho. Všechno v pořádku? Co děláš a jak se máš?“

„Tak normálně. Liknavě ve svém pomalejším tempu. Zrovna jsem se vrátil z kola.“

„To ti závidím. Já jedu z letiště. Mám všeho akorát dost.“

„Kde si byl?“

„V Emirátech.“

Páni, tam byl leda skrze televizní obrazovku, ale nechybí mu to. On ten svět tolik nepotřebuje. Jen někdy to moře a jedno konkrétní místo, kam jezdívali pravidelně s mámou a s tátou. Jemu se tam zalíbilo. Na dálku to někdy vnímá jako svůj druhý domov. Jako místo, kde by si dokázal představit zůstat. Na půl roku, na rok. Ale kdoví. Třeba si to jen maluje na růžovo a jen co by skončilo léto a moře se ochladilo, sypal by rád domů. Tak by to nejspíš bylo, ale baví ho si myslet něco jiného, zvláštního, co nějak vybočuje z jeho mantinelů.

„Chtěl jsem tě jen slyšet a pozdravit. Když bys chtěl přijet na víkend, tak můžeš.“

„Díky moc, ale zůstanu doma. Chci ještě využít počasí pro výšlap do Krkonoš.“

„Jasan. Tak dávej pozor. Ahoj.“

Starší bratr. Dělá byznys. Před nedávnem odešel z vysoké pozice manažera, aby si založil vlastní firmu. Je to jiný svět, jiné je v něm téměř všechno. Nerozumí tomu. Drží si odstup a potřebnou vzdálenost. Tam není prostor pro liknavost, nerozhodnost, slabost, citovost. Tam vládne spíše rozum a pragmatismus. Respektuje to a je to tak asi v pořádku, ale ne pro něho.

Dal by si teplou vanu, ale bohužel má jen sprchový kout. A dal by si i chvilku s nějakou prima holkou. S ní kávu, nebo víno, pár slov a třeba i něco dalšího. Představuje si, jaké by to bylo a je to zase asi o něco lepší, než by to bylo třeba v reálu. Cítil příjemnou únavu. Ten den strávený podle svého nebyl vůbec marná záležitost. Zopakuje to.  

Autor: Jan Jurek | sobota 22.10.2022 20:16 | karma článku: 15,10 | přečteno: 374x
  • Další články autora

Jan Jurek

Pozdě ale přece

„Co bys ráda?“ „Ráda bych si promluvila.“ „Něco jsem provedla?“ „Ne. Jsi ale moje nejlepší kamarádka. Potřebuju, abys mě alespoň vyslechla.“ „O co jde? Doufám, že Martin je ok.“ „Proč by nebyl?“

7.5.2024 v 13:59 | Karma: 7,56 | Přečteno: 229x | Diskuse| Poezie a próza

Jan Jurek

Téměř „lavinová“ záležitost

„Co tě sem, Lenko, přivedlo?“ Lenka nedokáže hned odpovědět. Něco se provalilo. A pak to přišlo. Jedna rána, druha a další i od lidí, od kterých to nečekala. Téměř nic ji nepodrželo. Na všechno v ten moment byla sama. Bylo..

1.5.2024 v 7:12 | Karma: 8,02 | Přečteno: 250x | Diskuse| Poezie a próza

Jan Jurek

Pokec se spolužačkou

Rád sedává na lavičce při agua centru a sleduje lidi okolo. To místo mu dělá dobře. Není to tak vždy, ale někdy ano. A když má všeho dost, sebere se, sedne do auta a jede na to místo, kde má pár berliček, kterých se může chytnout.

3.1.2024 v 13:51 | Karma: 13,54 | Přečteno: 406x | Diskuse| Poezie a próza

Jan Jurek

Dokonalý manžel …

„Neexistuje! Nejsou takoví na skladě. Musíš se s tím, Ireno, smířit a brát to, co je. Taky už nejsi nejmladší.“ „Ale míry mám, Jitko, pořád ucházející.“ „To je dost pomíjivý a chlapi to vědí. V našem věku už také hledají jistoty.“

29.12.2023 v 12:16 | Karma: 14,62 | Přečteno: 556x | Diskuse| Poezie a próza

Jan Jurek

Nevlastní syn

„To dítě není tvoje.“ „Čí tedy?“ „Tvého kamaráda z vejšky. Zbouchnul mě jeden večer po akci. Oba jsme byli opilí, sami dva na koleji.“ „Stačí! Do detailů jít nemusíš! Po pěti letech manželství mi tohle oznámíš a tváříš se jakoby nic

27.12.2023 v 12:50 | Karma: 22,97 | Přečteno: 808x | Diskuse| Poezie a próza
  • Nejčtenější

Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili

15. května 2024  14:56,  aktualizováno  17:56

Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...

Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce

15. května 2024  19:25,  aktualizováno  23:12

Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...

Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini

16. května 2024  8:42,  aktualizováno  15:38

Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...

Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru

13. května 2024  18:48,  aktualizováno  14.5 22:25

Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...

Putinova časovaná bomba. Kadyrov umírá, rozjíždí se krvavý boj o trůny

17. května 2024  14:16

Premium Ramzan Kadyrov ještě dýchá, v Čečensku se však už začíná hledat jeho nástupce. Naznačují to i...

Řekni, kde ti muži z Gazy jsou. Otazníky ohledně obětí: násobně více dětí a žen

19. května 2024

Premium V Gaze je problém, na který upozorňovala už Marlene Dietrichová. Teď si s ní notují demografové a...

Češi umějí vyrobit řadu vojenských dronů. Ale armáda o ně nestojí

19. května 2024

Premium Letecká výroba byla v České republice vždy na špičkové úrovni. Menší dopravní letouny, ultralighty,...

Gruzínská prezidentka vetovala „ruský“ zákon. Jde do boje s vládou

18. května 2024  16:55,  aktualizováno  22:06

Gruzínská prezidentka Salome Zurabišviliová podle tiskových agentur vetovala kontroverzní zákon o...

Izraelský válečný kabinet se bortí. Ganc označil Netanjahuovy plány za fanatické

18. května 2024  20:36,  aktualizováno  21:41

Člen izraelského válečného kabinetu Benny Ganc v sobotu řekl, že jeho strana přestane podporovat...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

  • Počet článků 201
  • Celková karma 7,79
  • Průměrná čtenost 463x
Jsem původní profesí učitel. Příležitostně publikuji recenze v tištěných periodikách. Byl jsem třikrát oceněn v rámci celostátní scenáristické soutěže Filmové nadace Inogy Barrandov. Realizovaný celovečerní film dle mého scénáře Kluci z hor. Dále viz můj web www.jan-jurek.cz