"Láska je svoboda ... "

11. 10. 2018 8:12:13
- Zdravím, nedal byste si se mnou kafe? - Co prosím? - Vypadáte, že byste ho potřeboval. - Ne, že ne, ale ... my se známe? - V žádném případě. Jen jste mi sympatickej a přijde mi, že byste se nebránil popovídat si s ženskou jako

... jsem já.

Vypadala dobře a nejen to. Byl v ní díl něčeho, co se mu líbilo a čeho se nebál.

- Víte, čeká mě tu cca za dvacet minut pracovní schůzka.

- Co děláte?

- To nestojí za řeč.

- No byznysmen rozhodně nejste.

- To tedy vážně ne. Smolím scénáře.

- Smolíte? Proč se předvádíte. Hádám, že je to pro vás něco více.

- Je, ale tady v Praze ... člověk nechce být za pitomce.

V ten moment mu přijde esemeska.

- Copak, něco se stalo?

- Kolega, že se zdrží. Mám hoďku čas. Kavárna jedna je kousek odtud. Tak jestli platí vaše nabídka ... ?

- Jdeme. Není nač čekat.

V kavárně si sedli k jednomu z mála volných stolů. Přišla milá servírka a hned je obsloužila.

- Proč jste mě oslovila, jistě ne proto, abyste mě sbalila.

- Měl jste tak smutnej výraz, že mi to nedalo se nezeptat.

- No jo, mě už nic jiného asi nezbývá. Musím vzbudit lítost, aby si mě někdo jako vy všiml. To jsem to dopracoval.

- Tak jsem to nemyslela.

- A jak teda?

- Prostě souhra náhod. Anebo něčeho, co je mimo nás.

- To asi ano, ještě že je to tak, že můžeme v něco takového doufat.

Chvíli mlčeli, on sledoval dění okolo, ona spíše jeho a přitom upíjela kávu, která byla docela dobrá. Bylo to hezké prostředí, snad by na takovém místě mohl i pracovat, ale kdo ví. Potřebuje svou volnost, když mu do života někdo moc kecá a k tomu ještě nějaká rádoby autorita, dostává ho to na kolena. Je to v něm zakořeněné od chvíle, kdy dostal lepáka od učitelky ve škole a pak se po něm vozila. Byla to komunistická mrcha.

- Co se vám honí hlavou?

- Vzpomněl jsem si na jednu krá ... promiňte, úču, co mě sekýrovala. Měla mě za blbečka.

- Asi nejen ona.

- To je pravda.

- Jste nejspíš složitá osoba.

- To ano. Možná proto se mi tak blbě proplouvá v kalných vodách.

- Ale to nejste jistě sám. Někdo umí kličkovat, někdo manévrovat, někdo umí podlézat, někdo zase dokáže velet a být kapitán ...

- Můj otec je dokonce korvetní ... lodní i letecký, to byste nevěřila co všechno on stíhá.

- Asi vám to dává sežrat.

- No to taky, ale co můžu dělat?, povzdechne si a dal by si nejraději panáka.

- Poslat ho někam.

- Odstřihnout se a být sám.

- Což zase není kdo ví jaká výhra.

- No v mém případě spíše ano.

- Pak tedy není co řešit, máte – li to tak.

- Někdy propadám ale panice, jestli to dám.

- Musíte si věřit.

- To bych rád. Bylo by to už potřeba. Je mi s vámi fajn, musím se přiznat.

Děkuju. Mě se s vámi také docela dobře povídá, když zrovna neuniknete do svého světa. Třeba teď je vám naprosto jedno co povídám.

Měla pravdu, v mžiku přelétl o několik let zpátky, kdy byl čtrnáctiletý kluk a dokázal té učitelce na svou obranu říci jadrnou poznámku. Vybavoval si ten její výraz ... byla zaskočená tak, že se nezmohla ani na slovo. A v té chvíli poznal, jakou i dobře cílená věta může mít sílu.

- Promiňte. To se mi děje pořád. A co vy? Vy jste sama nebo máte rodinu?

- Mám děti, ale jsem rozvedená. Vztahy mi příliš nejdou, respektive jsem trochu sobecká. Mám ráda volnost, potřebuju dýchat a dělat to, co zrovna potřebuju a někdy i sama. Není to pro každého.

- „Láska je svoboda ...“ to napsal jeden můj oblíbený autor. Má to pokračování, ale stačí domnívám se i tato dvě, vlastně tři slova.

- No a to je právě ono. Lidi si ji ve vztahu berou. Nechápu proč, povzdechla si jako on před chvilkou. Skoro to vypadalo, že jsou na panáka zralí oba.

- Bojí se, že o sebe přijdou.

- To je asi ten hlavní důvod.

- Mají strach, že se přestanou milovat.

- Jenže ten strach je pak jako kazajka.

- Tak nějak. I proto se bojím připoutat.

Bingo. Konečně si to přiznal, konečně to pojmenoval.

- Vy se asi bojíte dost často.

- Jo, když zrovna nevím, jak pokračovat, když mám pocit, že jsem všechno prohrál, když se mi zdá, že nepatřím nikam anebo jen tam, kde jsem sám, třeba u nás u rybníka. Nedávno jsem se tam opaloval a vzadu za sebou slyším, jak se v chatě co tam byla, oddává nějaký pár milostným hrátkám.

- Co jste udělal?

- Vzal nohy na ramena. A pak skočil do vody a musel to rozplavat.

- Taky řešení.

Začala se smát.

- Vy jste teda třída.

- Býval jsem. Kluk, který se ničeho nebál. Ale to mi bylo deset, dvanáct, čtrnáct.

- Musíte ho, myslím toho kluka, v sobě vydolovat.

- Copak o to, někdy přijde i sám, jindy ho musím v sobě oživovat, jindy se ho ptám, co by udělal, kdybych ho neodkop a nedal všanc.

- Odpovídá?

- A víte že jo. Mluvíte s někým kdo je ve vás a zároveň je daleko. Doslova jako přízrak.

-To znám.

- Víte, že je fajn smět si s někým takto notovat. Nestává se mi to často.

- Tak to jsem ráda.

- Byl bych s vámi strávil celý den, kdyby to šlo.

- Celý den, pak možná týden a pak kdo ví, třeba i celý život.

- To má být ironie?

- Ne, kdepak. Mluvím vážně. Někdy se to stává. Proč ne nám?

- Protože ... protože už jsem v něco takového přestal doufat. Že existuje nekonečná bezelstná láska, která mne nebude svazovat.

- Ale těšit se na někoho, pak s ním trávit večer u vína, pak se jít projít jen tak, pak strávit hezkou noc ...

- Ale co ta rána?

- Co je s nima?

- To máte tak. Jsem navyklý na něco. Neřešit nic a jen si sednout a psát a pít kávu a dělat jen to, co je pro mne zrovna potřeba a bez čeho nedokážu existovat. Třeba vy byste to snášela?

- Snad. To by se vidělo. Lépe to říct hned, než si pak něco vyčítat.

- My už mluvíme, jako bychom spolu plánovali společnou budoucnost.

- Víte co, když budete chtít, můžete mi někdy zavolat. Nechám to na vás.

Podala mu svou vizitku. Vzal si ji a hned ji schoval. Jakoby se lekl závazku, že by on sám měl něco rozhodnout.

- Jste muž, je to na vás.

- A kde je najednou rovnoprávnost?

- V tomhle snad nikdy nebyla a možná by ani být neměla. Nejsem feministka. Spíše konzervativní žena, která nechce převracet svět vzhůru nohama.

- Působíte ale jako hodně emancipovaná.

- To ani nevím, jak to chápat. Jsem jaká jsem, jak mě máma vychovala. Táta plách a ani ho neznám.

- Už budu muset jít. Uteklo mi to s vámi.

- Zaplatím za vás.

- To nejde, nebo působím jako chudák.

- Jsem vás přece první pozvala. Nechte to. Udělá mi to radost.

- No tak jo.

Vstal, shlížel na ženu, nechtělo se mu od ní, zase v něm něco zacinkalo, jak snadno se mu to stává, ale co pak.

- Ať se vám schůzka vydaří přeju. Ještě tu chvíli zůstanu.

- Dobře, tak na shledanou a děkuju.

- Není zač.

On věděl, že ano. Pár dní na to ji zavolal. Řekl ji, že na vztah v dané chvíli zrovna nemá kuráž, ale to setkání, že mu udělalo radost a váží si ho. Tušil, že místo keců o tom by udělal líp, kdyby ji nabídl třeba kino.

Autor: Jan Jurek | čtvrtek 11.10.2018 8:12 | karma článku: 11.16 | přečteno: 394x

Další články blogera

Jan Jurek

Pokec se spolužačkou

Rád sedává na lavičce při agua centru a sleduje lidi okolo. To místo mu dělá dobře. Není to tak vždy, ale někdy ano. A když má všeho dost, sebere se, sedne do auta a jede na to místo, kde má pár berliček, kterých se může chytnout.

3.1.2024 v 13:51 | Karma článku: 13.54 | Přečteno: 387 | Diskuse

Jan Jurek

Dokonalý manžel …

„Neexistuje! Nejsou takoví na skladě. Musíš se s tím, Ireno, smířit a brát to, co je. Taky už nejsi nejmladší.“ „Ale míry mám, Jitko, pořád ucházející.“ „To je dost pomíjivý a chlapi to vědí. V našem věku už také hledají jistoty.“

29.12.2023 v 12:16 | Karma článku: 14.33 | Přečteno: 539 | Diskuse

Jan Jurek

Nevlastní syn

„To dítě není tvoje.“ „Čí tedy?“ „Tvého kamaráda z vejšky. Zbouchnul mě jeden večer po akci. Oba jsme byli opilí, sami dva na koleji.“ „Stačí! Do detailů jít nemusíš! Po pěti letech manželství mi tohle oznámíš a tváříš se jakoby nic

27.12.2023 v 12:50 | Karma článku: 22.97 | Přečteno: 787 | Diskuse

Jan Jurek

Terapeutická hodinka

„Po čem teď jdete, co je vašim cílem?“ „Nevím, ztratil jsem se. Nebo to vím, ale nedaří se.“ „Proč?“ „Něco dělám asi špatně.“ „Dáváte tomu dost?“ „Možná ne ve všem.“ „Tak musíte přidat. Zaměřit se na sebe a na to svoje a být i trochu..

26.12.2023 v 10:34 | Karma článku: 8.29 | Přečteno: 166 | Diskuse

Další články z rubriky Poezie a próza

Václav Kunft

Velký pátek

Otevírání hor a vydávání pokladů nemá nic společného s křesťanským Velkým pátkem. Je to stará pohanská tradice spojená s příchodem jara. Mytologické téma je smrt a znovuzrození.

29.3.2024 v 11:12 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 12 | Diskuse

David Snítilý

... a co je vlastně normální aneb nudné vztahy

„A je sexy ten Váš kamarád?“ provokovala Marka Tereza. „Ne tak jako já," kasal se Marek. „Sexy s tímhle pivním mozolem?" poukázala na jeho zvětšujícího se milana. „To není pupek, to je charisma," oponoval nádherné femme fatale.

29.3.2024 v 7:40 | Karma článku: 8.62 | Přečteno: 129 | Diskuse

Alena Bures

Recenze - Martina Boučková: Šílená babička

Rodiče si nevybereš. Ale to koneckonců ani děti. A mít mírně šílenou matku je někdy k vlastnímu zešílení, ale někdy....

28.3.2024 v 17:24 | Karma článku: 8.77 | Přečteno: 145 | Diskuse

Miroslav Pavlíček

O fotbalových legendách, paní Štěpánkové a pomíjivosti

Kdybych se narodil před sto lety... No, abych řekl pravdu, někdy mám pocit, že se tak opravdu stalo.

27.3.2024 v 12:58 | Karma článku: 15.26 | Přečteno: 203 | Diskuse

Iva Marková

Ženy

....................................................................................................

26.3.2024 v 22:53 | Karma článku: 9.54 | Přečteno: 199 | Diskuse
Počet článků 199 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 458

Jsem původní profesí učitel. Příležitostně publikuji recenze v tištěných periodikách. Byl jsem třikrát oceněn v rámci celostátní scenáristické soutěže Filmové nadace Inogy Barrandov. Realizovaný celovečerní film dle mého scénáře Kluci z hor. Dále viz můj web www.jan-jurek.cz   

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...